Hnusné počasí pokračuje. Ano, stále mi vadí, že už není léto. Že je tma, když jedu do práce a obvykle taky, když jedu z ní. Času na vaření je málo a když už se někdy k večeru čas najde, tak je tma a nedá se fotit – tedy dá, ale stojí to za nic. Po náhlém příletu sněhu mě už zase přepadla chuť na něco hříšně smaženého.
Jasně, že se dá v tomhle období těšit ze spousty věcí – péct z jablek, vařit si dýňovou polévku a vůbec všechno možné z dýně, … a hlavně se těšit na posvícení a kachnu nebo husu s červeným zelím. Ale pro teď se staly mým vytouženým cílem bramboráčky. Myslela jsem na ně asi tři dny a pak se do nich konečně pustila. A aby to nebyly jen tak obyčejné bramboráčky, nýbrž zcela speciální bramboráčky, tak se k nim podával “Katův šleh”.
Doufám, že mi to odpustíte, ale já si to prostě musela vyzkoušet. Tenhle týden se totiž objevil minimálně na dvou poledních menu v okolních restaurací a i když jsem si myslela, že těmhle jídlům pomalu odzvonilo, tak se pořád vracejí na scénu. Pro ty, co by ho, nedejbože, vůbec neznali, rychlé zopakování. Katův šleh je označení pokrmu zejména z vepřového masa (někde i z kuřecího), ve kterém je čerstvá zelenina (cibule, papriky, rajčata) a sterilované okurky, případně kečup a hlavně chilli (i samotný název jídla totiž naznačuje, že se bude jednat o něco ostrého). A taky se jedná o pokrm, který byste před nějakou dobou našli na stálém jídelním lístku skoro každé restaurace.
Pokud si dáte recept na katův šleh vyhledat, zjistíte, že spousta lidí do něj přidává i fazole a spoustu dalších věcí, to ale prosím ne! Apeluji na to, abyste si vyzkoušeli originální recept a nekazili ho přidáním čehokoliv jiného. Nemůžete si přece nechat zkazit gurmánský požitek z jídla, které nebude chutnat tak, jak by mělo!
A dost bylo ironie – mezi první výsledky vyhledávání patřil recept z pořadu Kuchařská pohotovost, takže jsem z něj vycházela. Pustila jsem se do zhruba poloviční dávky – ale rozhodně mě ani nenapadlo vážit zeleninu. Takže na něco přes 300g masa jsem dala jednu cibuli, jednu papriku, jednu chilli papričku (sneslo by to ale bez problémů dvě) a jednu plechovku sterilovaných rajčat, nechtělo se mi ji totiž nechávat načnutou.
Suroviny:
- cca 750 g vepřové kýty (na tohle ničit panenku by mě ani nenapadlo…)
- olej na smažení
- 2 cibule
- 2 papriky
- plechovka sterilovaných rajčat
- jarní cibulka (jedna až dvě podle velikosti)
- sterilované okurky (myslím, že jsem dala dvě), dejte podle chuti
- 100g kečupu (není potřeba, když vynecháte, tak směs trošku dosladit)
- worcester, sůl, pepř, chilli
Postup:
Maso nakrájíme na nudličky a osmažíme na oleji.
Přidáme cibuli a papriku nakrájené na kostičky a případné chilli papričky.
Chvíli orestujeme, aby měla zelenina čas změknout a pak přidáme rajčata.
Společně vše provaříme a přidáme jarní cibulku a nakrájené sterilované okurky.
Mezitím, než se tento skvost uvaří, je příhodná doba uplácat bramboráčky podle vaší chuti. Já dělám nejčastěji dva základní typy:
- “klasické” bramboráky s přidáním mouky, vajíčka, česneku, majoránky, soli a pepře
- “rösti” (v tomto případě také ze syrových brambor) – kdy se k nastrouhaným bramborám, ze kterých ještě vymačkáme vodu, přidává minimum surovin – nejlépe jen vejce, trochu škrobu a sůl a pepř
Tentokrát jsem se pustila do klasické varianty s menší dávkou česneku a majoránky a asi s půl lžičkou kypřícího prášku do pečiva. Usmažila jsem je na směsi oleje a sádla a pořádně osušila na papírové utěrce.
Katův šleh byl mezitím dovařen do dokonalosti.
A mohl se podávat.
Musím přiznat, že jsem váhala, jestli mám tento recept na blog přidávat – a to jak z hlediska obsahového, tak i fotografického. Pak jsem si ale řekla proč ne? Určitě se najde někdo podobně šílený jako já, kdo dostane chuť si občas něco podobného vyzkoušet. A popravdě to vůbec nemusíte nazývat Katův šleh, jen pikantní vepřové nudličky… nebo jakkoliv dle vaší fantazie. Jen si ale dejte pozor, ať to nedopadá nějak takhle. Doma si taky ohlídate množství tuku, protože co někde dostanete na talíř… to by se nemělo nazývat Katův šleh, ale Olejová lázeň.
20 comments
Moje srdcovka z jídel, která by měla být dávno zapomenutá, ale na jídelních lístcích se stále občas objevují, je hermelín v bramboráku… A když jdeme někam, kde ho náhodou mají, tak si ho prostě musím vždycky dát. Bezpodmínečně. Je to taková nostalgie, připomínka něčeho, co už snad máme za sebou… Takže jestli ty jsi šílená, pak jsme dvě :D
Aaaa! To jsi nemela psat, ja ted budu mit nutkani udelat ho priste taky :D
kaťák jsem měla včera k obědu, s hranolkama v kantyne… slast :D ale zas na 5 let stacilo
Je fakt, ze to velmi caste oznaceni “Kaťák” jsem zapomnela zminit :D
Já se k tomu klíďo taky přiznám – hermelín v bramboráku je i moje srdcovka. A takovejhle krásnej “kaťák” doma dělanej? No dala bych si ho hnedka. Když to člověk nejí denně a nepovažuje to za vrchol gastroumění, tak proč ne?
Diky Vando, myslim, ze jsi to presne vystihla :)
Hermelín v bramboráku, mňam, tak na ten jsem taky pořádně ujetá :-) Úplně jsem na něj dostala chuť. A taky na bramboráčky. Máš je Meg krásně vypečený. Jenom se zeptám na ten kypřicí prášek v bramborácích, s tím jsem se ještě nesetkala, jsou s ním bramboráčky naducanější?
Jo, uz o tom hermelinu premyslim taky. Teda jeste k tomu o tvaruzcich :D
Diky, usmazily se krasne – udajne ten kyprici prasek pomaha i na traveni a neni pak po nich tolik tezko. Naducanejsi tezko rict, snazila jsem se je mit docela tenke :) Ale je fakt, ze nam chutnaly moc :)
Take by som si dnes kludne dala. Vyzera to vyborne. Neni nad retro jedla :)
Diky :))
Jéé, tak tenhle Kaťák bych si dal hned! A ten zlatý bramboráček taky – letos jsem ještě bramborák nedělal, takže to beru jako super inspiraci. :-)
Ja mam obcas na bramboraky nehoraznou chut :)) takze vrele doporucuju! :D
Já si taky myslím, že ne každý doma vaří jako gastroexpert. Mou prioritou je z čerstvých a dostupných surovin, pokud možno zdravě a vyváženě. Což znamená, že po lehkých letních jídlech je nárok i na něco méně zdravého a vydatného!
A i tyto “kaťáky “, jsouli připraveny jako ten tvůj, jsou hodny toho, potěšit naše chuťové buňky!
Jen k tomu hermelínu – my ujíždíme na tvarůžkách v bramboráku!!!
Jej, to jsi mi nemela psat, uz o nich asi mesic premyslim, ale doma by me vyhodili! :D
no, právě jsem dostala obrovskou chuť na bramboráčky!!! :-D takže zítřejší oběd to jistí :)
Vazne? :))
Dnes uvareno, pri jidle se v myslenkach vracim do motorestu v 80 letech. Jen mi k tomu schazi hlinikovy pribor :)
:D Tak ten mi doma taky schází! :D
Fazole bych tam rozhodne nedával, protoze pak se to začíná blizit chili con carne. Zajima mne ale co by se stalo, kdyz bych zaměnil pepř nebo papriku za mletý prášek červeného chile z Noveho Mexika, a feferonky a kapie za chile poblano a chile ancho. Prozradím ze miluju různé druhy chili con carne z amerického jihozápadu, a ze kupuju chile papriky a mletý prášek z jedné biofarmy v Novém Mexiku. Skusim tím “dochutit” tuhle českou specialitu :)
Ano, to jsem psala i v úvodu, že fazole ne :) Jinak si myslím, že by určitě zmíněné experimenty mohly dopadnout skvěle :)