Aspikový dort nebo terina se šunkovými rolkami

Jako malá jsem nechápala, jak všem okolo mě chutnají různé věci v aspiku. Šunkové rolky, vajíčka… přišlo mi to hrozně zvláštní a dlouho jsem jim nemohla přijít na chuť. Ale stejně jako v případě rajské, kopru a dalších věcí jsem už asi prostě dospěla a i já občas dostanu na aspik chuť. Jenže není aspik jako aspik. Někdy tato samotná hmota není moc dobrá a někdy dovnitř přidávají výrobci  spoustu divných salámů, “šunek” a podobných věcí – zkrátka uzenin, které by si člověk normálně nekoupil. Řešení je pak samozřejmě jednoduché – udělat si takový dobře naplněný aspik doma.

Recept na něj není nijak složitý (protože využívá želatinu a ne přípravu aspiku z vepřových nožiček), kámen úrazu v případě takto vrstvených aspiků je pouze čas. Pokud chceme, aby vše mělo ve formě své místo a na řezu to pak hezky vypadalo, je potřeba jednotlivé vrstvy dávat do formy postupně, opatrně je zalívat aspikem a třeba i na dvakrát. A každá, byť tenká, vrstva aspiku chce v lednici cca pět až deset minut na částečné zatuhnutí (dle teploty aspiku). Nejlepší je si samozřejmě na přípravu takového aspikového dortu vyhradit den práce předem, pak může vrstvení probíhat v klidu a do druhého dne bude vše správně zatuhlé.

Tatarák z lososa, manga a avokáda

Doba dovolené už bohužel skončila a já se zase vracím do kuchyně, kde na mě celou tu dobu čekal úžasný robot Major Titanium od Kenwoodu. Už jsem se zmiňovala, že těsto uhněte jak nic (viz Moravské vdolky), třená těsta zvládá taky skvěle (to ještě určitě uvidíte) a tak jsem se podívala na zoubek jeho mixéru. Je skleněný a v názvu má ThermoResist – je odolný dokonce i teplotním šokům. Hravě tak zvládne hned po drcení ledu i mixování horké polévky. 

Bezlepkové těstoviny Adriana se zeleninovou topinkovou směsí

Mezi novými těstovinami Adriana, které jsem doma zkoušela, byly i bezlepkové těstoviny. Občas bezlepkově vařím, když zkouším, jestli se mi třeba nezlepší problémy s kůží (i když oficiálně podle testů by mi lepek vadit neměl). Musím uznat, že mi je občas bez něj líp, ale po nějaké době mi stejně zase začne enormně chybět klasické bílé pečivo :)) Když jsem ale jednou bezlepkové období dodržovala, začaly mi hodně chybět těstoviny. V obchodech jsem narazila na nějaké kukuřičné, které nebyly špatné, ale chuťově to nebylo úplně ono.

Teď jsem měla možnost vyzkoušet těstoviny Adriana. Jsou vyrobené z přirozeně bezlepkových potravin – z kukuřice, rýže a quinoy (merlíku čilského).

Okurky 2016

Letos jsem se poprvé v životě rozhodla sama zavařovat okurky. Nápad to byl skvělý, jenže v zápěti přišel ten největší problém. Jaký vlastně zvolit nálev? Z dětství mám zažité dva. Bydleli jsme spolu s rodiči a prarodiči (a když jsem byla malá, tak i s prababičkou) a doma je vždycky zavařoval děda. Chutnaly mi a chodívala jsem na ně i jen tak do lednice. Druhý typ okurek mi zase chutnal u druhých prarodičů, kde je babička měla vždy takové pikantnější. A taky jsme je baštili skoro při každé návštěvě.

Bylo mi jasné, že oba jmenované nálevy musím vyzkoušet, tak jsem si došla oba recepty opsat. A pak jsem začala hledat i na internetu, ptát se na Instagramu a Facebooku. Sešlo se mi spousta tipů, za které obrovsky děkuji! Nechtěla jsem se ale zbláznit, tak jsem nakonec nálevů vyzkoušela letos pět. Příště třeba zase další :)) Všechny sklenice jsem nechala pár dnů uležet a pak jsme vzali od každé na akci, kde to mohlo ochutnat více lidí než jen my dva doma.

Avokádo zapečené s křepelčími vajíčky a s křupavou snídaňovou slaninou

Před nedávnem jsme doma měli možnost vyzkoušet řadu výrobků Schneider Selection. Různé druhy šunky, párků a salámů nám chutnaly, ale z testu hlavně vznikli i překvapiví vítězové. Z uzenin totiž domů běžně kupujeme především šunku, na jiné druhy u nás narazíte málokdy. Nicméně tentokrát nám velmi zachutnal trvanlivý salám Goliath (fotka spolu s ostatními Selection výrobky je k nalezení ZDE). Ten jsme si samozřejmě vychutnali hlavně na čerstvém chlebu, a to tak rychle, že jsme ho ani nestačili vyfotit… Tak jsem se pustila do focení dalšího výrobku, který velmi zachutnal – do Snídaňové slaniny.

Protože jsem chtěla ozvláštnit naše snídaňové portfolio, pustila jsem se do receptu, který jsem měla v plánu už hodně dlouho. Zapečená avokáda s vejci. Protože jsem krásná, měkká avokáda pořídila poměrně malá, rovnou jsem místo klasických vajíček do košíku přidala vajíčka křepelčí. Ta měla pro lehce vydlabaná avokáda ideální velikost.

Tohle jídlo je podle mě naprosto ideální na líné nedělní dopoledne, kdy jím nahradíte snídani i oběd v jednom, takže si uděláte vlastně domácí brunch. Nemusíte se ale omezovat jen na snídaně, půlka avokáda s bagetkou bude i skvělá lehká letní večeře :)

Moravské vdolky

Recept na tyhle úžasné vdolky (nebo, chcete-li, koláče) byl na blogu už neuvěřitelných šest let. Moravské vdolečky, jak jim taky můžete láskyplně říkat, má můj děda snad ze všeho sladkého prostě nejradši. Už ani nevím kolikrát jsem byla svědkem toho, jak má děda na něco chuť, a tak se jde pustit zrovna do těchto koláčů. Správně určitě chápete, že recept mám právě od něho. Já je zas tak často nedělám, z jedné dávky jich je poměrně dost, a pro dva lidi je jich pak neúnosně :))

Vdolky jsou ale skvělé, a hlavně dvojitě plněné – i když se na první pohled náplní liší, uvnitř každého koláče je vždy ještě tvaroh a i díky němu jsou dlouho vláčné. Recept s postupovými fotkami jsem přefotila a aktualizovala, protože si myslím, že si to tyhle prostě vdolky zaslouží.

Protože mě čeká výlet na plachtařské soustředění, kde se zrovna nachází můj muž, rozhodla jsem se do těchto vdolků pustit a to v dávce rovnou dvojnásobné. Ochotných strávníků tam bude doufám víc než dost, a já jsem aspoň rovnou mohla vyzkoušet nového obyvatele naší kuchyně.

Křupavé cukeťáky

Možná máte zahrádku a pěstujete cukety. Snažíte se vždycky odebírat menší cuketky, které použijete na grilování, ale občas se prostě stane, že nějaká přeroste. Anebo je taky necháte přerůst zcela záměrně a máte pak cuket, že skoro nevíte, co s nimi. Můžete je zavařit, přidat do leča, do směsí na topinky a podobně, ale u nás doma vždycky vítězily cukeťáky. Pokud to slovo slyšíte prvně (ale o tom spíše pochybuju), jedná se o placky jako jsou bramboráky, jenže z cuket. A já je odjakživa milovala.

Někdo je nemá rád, protože mu oproti bramborákům přišly měkké, skoro až rozblemcané. Jenže to jim prostě akorát nevěnoval dostatečnou péči. Moje cukeťáky jsou parádně křupavé, nemají  v sobě nasáklý olej a nebývá mi po nich ani těžko. Klíč je v tom, že nechávám cuketu vypotit a zbavím ji nadbytečné vody, takže pak nemusím ani přidávat tunu mouky (nebo brambory pro větší křupavost). Taky k ní přidávám jen škrob, který pomůže jak křupavosti, tak bezlepkovosti placek. Smažím je na vyšší vrstvě sádla, což jim přidá na chuti a pomůže ho nenasáknout tolik, a taky je pak vymačkávám na papírových utěrkách. Můj manžel prý cuketu nemá rád… ale nějak mě při téhle večeři nepřesvědčil, protože to vypadalo, že by si i přidal :)

Boloňské lasagne s těstovinami Adriana

Po všech těch svatebních přípravách, veselí i uklízení a po návratu do práce jsem se tedy konečně začala pořádně vracet i k domácímu vaření. Když jsme přijeli po svatbě domů, čekal na mě balíček těstovin k vyzkoušení a já se tak mohla vrhnout do přípravy jídla, které už dlouho bylo na mém pomyslném “Chci uvařit a nafotit” seznamu. Asi před rokem jsme si pořídili domů strojek na těstoviny, takový ten ruční. Domácí těstoviny jsme si na něm hned vyzkoušeli (něco jako fettuccine) a od té doby jsme ho nevytáhli. Udělat si doma těstoviny je trošku náročnější (pro nás hlavně na úklid) a tak se nám do toho jen tak nechtělo.

A já přitom myslela pořád na lasagne! Kdykoliv jsme je doma zkoušeli, bylo to náročné. Některé těstoviny se musely předvářet (a stejně jim to moc nepomohlo) a ty, které to na sobě neměly napsané, byly po upečení celého jídla v troubě stále moc tvrdé. Tak jsem se musela začít smiřovat s tím, že zase někdy vytáhnu strojek a prostě se do přípravy těstovin pustím sama. No a pak jsem vyzkoušela předvařené lasagne od Adriany, co jsou rovnou připravené k použití. Konečně výsledek, který stál za to.

Příprava lasagne bolognese, čili Boloňských lasagní, je sice trošku časově náročnější, ale omáčky jdou připravit den předem. Druhý den je stačí lehce ohřát a celé jídlo sestavit. Nebo si můžeme upéct celé lasagne den předem a poté už jen rychle ohřát. Budou tak ještě lepší, protože se celé jídlo uleží a chutě se tak krásně propojí.

Rybízobrusinky

Každý rok se snažím nějakým způsobem rozšířit náš sortiment zavařovaných skleniček, abychom je pak mohli na podzim a v zimě vytáhnout a těšit se ze zpracované úrody. Loni jsem dostala od ségry skleničku rybízu, zavařeného jako brusinky. Byl výborný a tak jsem si letos řekla, že je na čase se do nich pustit taky. Abych recept úplně nekopírovala, udělala jsem v něm malé změny, ale pořád platí, že jsou skvělé. Použila jsem do nich hnědý cukr místo bílého, který jim dal lehce karamelový nádech a koření jsem do směsi dávala vyvařit vcelku. Teď už se jen těším na to, až budeme dělat svíčkovou nebo švédské masové kuličky :)