Kokosový tapiokový pudink s ovocem

Kokosový tapiokový pudink je velmi rychlý a snadný recept na dezert nebo sladkou snídani. Tapiokové perly se dají uvařit s jakýmkoliv mlékem, nejen kokosovým, ale i klasicky kravským, nebo naopak třeba mandlovým. Zkrátka dle chuti i možností každého. Pudink se dá též sladit dle chuti – ať už cukrem, medem, nebo sirupem. Nakonec k němu stačí přidat ovoce podle sezóny i vlastních preferencí, čokoládu, kokos nebo ořechy a je hotovo.

Pečená šunka s brusinkovo-tymiánovým přelivem a glazovanou zeleninou

Naskytla se mi příležitost vyzkoušet si další produkty z řady Selection od společnosti Schneider. Jako první jsme doma vyzkoušeli velký kus pečené šunky. Protože se blížila neděle a s ní návštěva a pro nás tak trochu slavnostní oběd, rozhodla jsem se ji dopéct v troubě a dodat jí ještě trochu chuti navíc. Na řadu tak přišel brusinkový kompot, který jsem doplnila hořčicí, medem a tymiánem. K šunce jsme si dali pečené brambory, brokolici vařenou v páře a hlavně taky glazované mrkve a ředkvičky. A musím tedy neskromně přiznat, že to stálo za to :)

Jarní salát z hráškových výhonků

Dneska nepřináším až takový objevný recept, jako spíš tip na předkrm nebo lehký salát. A hlavně na pěstování domácích výhonků na okně. Protože nevím jak vy, ale jakmile se oteplilo, mě hned zasvrběly prsty a nejradši bych se pustila do nějakého balkonového pěstování. Jenže na něj je ještě brzy a tak jsem se pustila do pěstování na okně – do různých výhonků. A začala jsem s těmi nejjednoduššími – řeřichou a hráškem.

Kuřecí rarášci

Zase jsem jednou zalistovala v rodinné kuchařce a vybrala jsem jídlo, které jsme jako děti milovaly. Co si vlastně budu nalhávat, když jsem minule přijela k našim a řekli mi, že mají na oběd rarášky, jestli si dám taky, zajásala jsem a nadšeně souhlasila, takže ta láska platí doteď. A když jsem je tak dlouho neměla, rozhodla jsem se, že je nachystám na jídlo i doma a o recept se podělím. Možná, že je taky máte za klasiku a děláváte je naprosto běžně… ale kdyby vám náhodou tento recept do sbírky chyběl, tady je!

Kuřecí maso, nakrájené na drobné kousky, naložené a usmažené v těstíčku. Nejčastěji se k němu podávají vařené brambory, moc dobrý je ale k těmto raráškům i třeba zeleninový salát. A psst – tatarka snad nikdy nesmí chybět!

Pistáciové macarons

… tedy abych byla úplně přesná, vlastně macarons s pistáciovou náplní. Protože skořápky jsou u těchto mini macarons zase jen z mandlí, i když drcenými pistáciemi můžete část mandlí nahradit a recept by měl fungovat úplně stejně. Tentokrát jsem se pustila do zkoušení o trochu jiného receptu, než běžně v poslední době používám. Tento poměr jsem našla na Instagramu u skvělého cukráře Antonia Bachoura už před dobou a konečně jsem se dostala k tomu ho otestovat. U mých makronek mě totiž občas trápily velké dutiny ve skořápkách a i když jim to moc na chuti neubíralo, chtěla jsem je prostě trochu vylepšit. A vypadá to, že to zafungovalo :)

Klasických macarons vyjde z tohohle cca 30 kousků, v případě mini makronek jich je zhruba 60. Plnila jsem je tentokrát ganache z bílé čokolády, ochucenou pistáciovou pastou, kterou jsem koupila v cukrářských potřebách.

BBQ žebírka s pestrobarevným zelným salátem

Máte vepřová žebírka zapsaná jako klasické hospodské jídlo k pivu? Nebo je máte spíše spojená s letním grilováním? A děláváte je doma, nebo si myslíte, že je jejich příprava příliš pracná? Udělat doma báječná vepřová žebírka není vůbec těžké a řekla bych, že výsledek může být daleko lepší, než v lecjaké restauraci. Doma pečená nebo grilovaná žebírka totiž i při minimální péči sama odpadávají od kosti a mají tak skvělou chuť, že už se skoro budete bát dávat si je jinde, protože by se těm domácím jen stěží vyrovnala…

Potřebujete jen několik plátů krátkých vepřových žebírek, pár hodin času a suroviny na marinádu. S ní se nevyplatí šetřit, je potřeba, aby žebírkům dodala onu správnou chuť i lepkavou konzistenci. Já jsem do ní použila javorový sirup, ale s medem bude taky fungovat skvěle. K takhle výrazným a dobrým žebírkům jsme si doma dali odlehčený coleslaw – zelný salát. Tentokrát možná trochu netradičně připravený z červeného zelí a růžičkové kapusty, s minimem zálivky. Nakonec stejně nechyběl kousek pečiva, domácího chleba, protože na vytírání marinády z talíře je přeci jen to pečivo nejlepší…

Teď v zimě jsem je připravila jen v troubě (s grilem), ale už se těším na léto a nějakou pořádnou grilovačku. V troubě je totiž předpečeme a pak je hodíme na gril a budeme doufat, že na nás vůbec nějaká vyzbydou, až ta vůně začne lákat všechny okolo :)

Koblihy podle Justina Gellatlyho (St. John Bakery)

Po těhle koblihách jsem pokukovala už děsně dlouho. Vídávala jsem je na Instagramu, pak jsem je viděla u Kuby a Blanky a pak naposledy v letošním únorovém čísle časopisu Apetit, pro který je Blanka připravovala. Recept jsem už taky měla nalezený v kuchařce Bread, Cake, Doughnut, Pudding: Sweet and Savoury Recipes from Britain’s Best Baker od Justina Gellatlyho, který je právě v St. John Bakery proslavil. A tak mi už prostě nezbývalo nic jiného, než se do nich pustit, a zjistit, jestli jsou opravdu tak legendární. No a kdy jindy než v období masopustu by se měl člověk pro smažení koblih rozhodnout ? ;)

Španělský ptáček

Patříte k lidem, kteří mají španělské ptáčky v lásce nebo je to s vámi naopak? Já jsem dnes v práci zjistila, že lidí, kteří je nemusejí, je překvapivě hodně. Já sama jsem tedy odjakživa patřila k jejich zastáncům, a naštěstí tak i můj manžel, kterému včera na večeři ohromně chutnaly. Myslím, že recept na ně není bůhvíjak objevný, ale rozhodně na blog patří, protože až zase budu vymýšlet, co bych vařila, aspoň je tu budu mít hned na ráně :)

Domácí ochranný balzám na ruce s včelím voskem a levandulí

Odjakživa jsem trpěla na citlivou a suchou kůži, a některé z těch problémů stále trvají dodnes. Jako malá jsem dost často mívala vyrážky ze všeho možného – krému, sprchového gelu, aviváže a občas bylo dost obtížné identifikovat co mi vadí. Tenhle problém se naštěstí časem zklidnil, ale suchá a citlivá kůže mi zůstala. Dost často se mi v poslední době projevovala na rukou, kdy jsem se dostávala i do stádia dlaní a prstů rozpraskaných do krve (buďte rádi, že jsem ta nejhorší stádia nenafotila). Většinou se to pár týdnech nebo měsících samo zklidnilo, někdy to ale trvalo dlouho a přijít na něco, co by pomáhalo, bylo jen velmi těžké.

Stav rukou samozřejmě zhoršoval stres, počasí (zima), mytí nádobí (nedokážu mýt nádobí v rukavicích) a určitě i spousta dalších faktorů. Vyzkoušela jsem krémy a mastičky z drogerií i lékaren, dokonce i od kožních doktorů (tam mě už jen tak nikdo nedostane). Nakonec jsem už ani nevím jak začala přemýšlet o výrobě vlastního balzámu na ruce. Vytvořila jsem si postupem času několik variant, až jsem se ustálila na této, jež předávám dál.