Kuřecí rarášci

Zase jsem jednou zalistovala v rodinné kuchařce a vybrala jsem jídlo, které jsme jako děti milovaly. Co si vlastně budu nalhávat, když jsem minule přijela k našim a řekli mi, že mají na oběd rarášky, jestli si dám taky, zajásala jsem a nadšeně souhlasila, takže ta láska platí doteď. A když jsem je tak dlouho neměla, rozhodla jsem se, že je nachystám na jídlo i doma a o recept se podělím. Možná, že je taky máte za klasiku a děláváte je naprosto běžně… ale kdyby vám náhodou tento recept do sbírky chyběl, tady je!

Kuřecí maso, nakrájené na drobné kousky, naložené a usmažené v těstíčku. Nejčastěji se k němu podávají vařené brambory, moc dobrý je ale k těmto raráškům i třeba zeleninový salát. A psst – tatarka snad nikdy nesmí chybět!

Bezlepkové těstoviny Adriana se zeleninovou topinkovou směsí

Mezi novými těstovinami Adriana, které jsem doma zkoušela, byly i bezlepkové těstoviny. Občas bezlepkově vařím, když zkouším, jestli se mi třeba nezlepší problémy s kůží (i když oficiálně podle testů by mi lepek vadit neměl). Musím uznat, že mi je občas bez něj líp, ale po nějaké době mi stejně zase začne enormně chybět klasické bílé pečivo :)) Když jsem ale jednou bezlepkové období dodržovala, začaly mi hodně chybět těstoviny. V obchodech jsem narazila na nějaké kukuřičné, které nebyly špatné, ale chuťově to nebylo úplně ono.

Teď jsem měla možnost vyzkoušet těstoviny Adriana. Jsou vyrobené z přirozeně bezlepkových potravin – z kukuřice, rýže a quinoy (merlíku čilského).

Croque madame

V poslední době čím dál častěji peču domácí pečivo. Nemůžu si pomoct, ale miluju tu vůni, která se rozline bytem. Je to jako kdybych vlezla do nějaké maličké, útulné pekárny, kde vím, že budu s každým pečivem spokojená. A tak se u nás stále častěji objevuje domácí toastový chléb, karlovarské rohlíky, bagety, pšenično-žitný chléb…

Tentokrát jsem se pustila do briošky a hlavně také receptu, který ji využívá. Croque Monsieur je sendvič se sýrem a šunkou, který má původ ve francouzských kavárnách. Vypadá úplně skvěle, se zlatavým, lehce se táhnoucím sýrem, a chutná ještě lépe. Šunka a hořčice, které se do něj také dávají, mu poskytnou dostatečný říz, aby nás chuť sýra nezahltila. A když se to ještě podpoří čerstvou zeleninou, je vyhráno.

Dušení guláše

Před nějakou dobou mi přistál na otestování na kuchyňské lince Tefal Multicooker 12 v 1. Plastová, bílo-červená nádoba, která v sobě ukrývá keramickou vnitřní nádobu s nepřilnavým povrchem a kterou si s sebou můžete vzít třeba i na chatu. Díky tomu, že není těžký a ani nezabere tolik místa, si právě toto jeho využití umím velmi snadno představit. Ale teď už k tomu, co předvedl v mé kuchyni.

Masový vývar s celestýnskými nudlemi

Stěhování je věc náročná – jak na čas, tak na síly. A tak po stěhování pár dnů před Vánoci jsem nakonec na Silvestra ležela v posteli s parádním bacilem. Takhle špatně mi už dlouho nebylo a při druhé návštěvě pohotovosti jsem si vysloužila i antibiotika. Co tak slyším kolem sebe, podobných případů je ohromná spousta. Chce to klid, teplo a podpořit léčení i stravou. Ovoce, zeleninu, česnek, zázvor, med… a taky parádně silný vývar.

Odjakživa jsem milovala dědovy polévky, jako on je uměl málokdo. Nejvíc jsem se bála si dávat v restauracích vývary. Z domu jsem neznala umělou chuť masoxu a rozvařenou zeleninu v talíři. Děda vždy dělal vývar z kostí a masa, a při přípravě polévky do ní dával zeleninu čerstvou, nikdy ne tu uvařenou, která už svou chuť vývaru dodala. A tak, když už jsem vstala z postele a potřebovala se doléčit a trochu se dostat do běžného tempa, uvařila jsem si vývar.


Ještě než nám skončí léto, tak bych si tu chtěla sepsat jeden z pro mě nejrychlejších a nejchutnějších letních receptů. Miluju cizrnu a luštěniny vůbec, takže je jasné, že se mi nemůže vyhnout pochoutka zvaná hummus. Jeho variant může být více, ale prozatím vám prozradím tu svou nejčastější…


Podzimní počasí je ideální na tvorbu hutných, zeleninových polévek. Nevím jak vy, ale já bych rozhodně hlasovala pro to, aby léto ještě nekončilo. Chci si užívat lehká zeleninová jídla a čerstvá rajčata ze zahrádky, která ještě voní sluníčkem a nechci zase řešit podzimní nastydnutí a tmu, když jdu ráno na vlak. Jedna z věcí, co mi dokáže zastavit tok chmurných chladných myšlenek je polévka. Miska nebo talíř oranžové polévky, ze které se ještě kouří. Která je ozdobená trochou zakysané smetany. S křupavými kostičkami oblíbeného pečiva. S dýňovým olejem. Najednou ten podzim zas tak šedivě nevypadá.


Venku uz zase tak nádherně svítí sluníčko, že si to přímo říká o něco lehkého, zeleninového, co by připomnělo tu letní atmosféru. Dobře, ty teploty by mohly stoupnout ještě o trochu, ale já mám z takového počasí náladu o 100% lepší :) Přece je ale potřeba využít hlavně sezónní zeleninu.

Miluju řepu. Někteří lidé s ní mají nevyřešené vztahy (ahoj tati!), zvláště s tou nakládanou, ale já ji můžu vážně jakkoliv. Naštěstí i zbytku rodiny nevadí a v téhle podobě všem chutnala vážně moc.