Ještě než propuknou ty správně jarno-letní dny, k večeru bývá chladno. A to je chvíle, kdy já mám největší chuť na talíř (nebo dva) nějaké dobré, horké polévky. I když mám pořád tendence zkoušet nové a nové recepty, nemůžu zapomínat ani na ty klasické pokrmy, jakým je třeba právě zelňačka.

U nás doma se většinou dělala, když zbylo uvařené zelí a připravit z něj polévku bylo dílem okamžiku. Ale i bez této přípravy není polévka vůbec náročná. U nás se tato polévka navíc nedělá ani v klasické “bílé” ani “červené” variantě – přidáváme do ní totiž jak mletou papriku, tak smetanu. A máme ji tak nejradši :) Když ji ještě doplní klasické polévkové vdolky, vydá i za oběd. Do polévky jsme tentokrát pro web Jak na velké věci použili klobásu na vaření od značky Schneider a byla to vážně dobrá volba.

Krém z pečeného celeru, brambor a česneku

Dlouhotrvající zima mě zase vtáhla do skoro neustálých myšlenek na misky s horkými a hustými polévkami. Tak jsem neodolala a nachystala takový zimní krém – krémovou polévku z pečeného celeru, brambor a česneku. Poměr surovin uvádím přibližný, tak, jak jsem polévku zhruba chystala já. Ale iniciativě se meze nekladou, klidně si polévku přizpůsobte svým chutím a domácím skladovým zásobám :)

Makové vdolky s domácí gulášovou polévkou

Když se řekne slovo vdolky, lidé z různých koutů republiky si představí různá jídla. Pro nás jsou vdolky klasické pečené bochánky, většinou sypané mákem, které se podávají k polévkám. K těm hutnějším, jako je hrachová, dršťková nebo třeba gulášová. Spolu s nimi pak tvoří naprosto plnohodnotné jídlo. Jinde si lidé ihned představí vdolky bavorské, jinde moravské, někde prý i frgály. A někde tyto naše klasické vdolky ani neznají.

Uvařila jsem domácí gulášovou polévku a k ní upekla tyhle vdolky – a lehce jsem jimi manžela zaskočila, protože v nich na první pohled viděl spíš makovky (loupáky). Podoba tu na první pohled je a i když je těsto lehce nasládlé, tak tolik sladké jako loupáky nejsou. Ale když od oběda ještě zbydou, namazané máslem jsou v doprovodu medu nebo marmelády ke kávě naprosto fantastické.

Kulajda z nakládaných hub se ztraceným vejcem

Každý rok můj děda netrpělivě čeká, až porostou. A pak, když se zadaří, chodí domů s košíky plnými hub, které většinou zavařuje nebo usuší. Jeho nakládané houby jsou prostě skvělé a většinou mi pár skleniček daruje, takže se z nich můžu taky těšit. Děda z nich vždycky dělává výbornou smetanovou houbovou polévku, kterou mě taky naučil. Dělá ji většinou ale jen s petrželkou, já jsem se naučila přidávat i kopr a vařit tak polévku na styl kulajdy.

Polévka z pečených paprik a tymiánová focaccia

Před časem mi do kuchyně přistál nový přístroj na otestování – Tefal Easy Soup. Jak už z názvu vypovída, je to pomocník, který má v popisu práce hlavně polévky, ale poradí si s mixováním skoro všeho druhu. (Píšu skoro, protože jsem s ním ještě nestihla vyzkoušet všechno, co mě napadlo). Má čtyři programy – krémová polévka, polévka s kousky, kompot a míchání (mixování). Musím se přiznat, že samozřejmě nejvíc využívám krémovou polévku, protože tento typ polévek prostě zbožňuju.

Polévka z pečené mrkve proti nachlazení

Nastydla jsem. V práci se nám nějak střídalo teplo a zima a moje tělo už to v poslední době nějak přestalo zvládat. Rýmička, kašílek, teplotka a celková slabost mě dohnaly zpátky pod peřinu. Zůstala jsem doma a musela jsem najít něco k jídlu, ideálně takového, aby mě to co nejdřív zase postavilo zpátky na nohy. A protože jsem vylovila spoustu mrkve a miluju polévky, rozhodla jsem se, že k mrkvi přidám nějaké zaručeně správné ingredience, co zaženou všechny bacily.

Polévka z pečených rajčat a česneku

I když už je podzim, někdo má ještě domácí rajčata. Případně se dobrá, sladká rajčata dají sem tam sehnat i na trhu. Já jsem jim také neodolala, ale v podzimním počasí jsem je místo do salátu využila do polévky. Horká, hustá polévka, připomínající léto – k těm slunečným paprskům za oknem se tato polévka z pečených rajčat hodí přímo ukázkově. Přidala jsem k nim pečený česnek a rozmarýn a polévka pro brzký podzim neměla chybu.

Studená polévka gazpacho

V posledních čtrnácti dnech si doma nastálé počasí velmi užíváme. Teploty v kuchyni spojené s obývákem neklesají pod 30°C (i přes intenzivní větrání ve večerních hodinách) a nejčastěji je tam kolem 33-35°C. Asi se potom nebudete divit, když napíšu, že v těchto dnech neustále ujíždím na studené polévce gazpacho.

K narozeninám jsem totiž dostala dosud chybějící součást kuchyně – stolní mixér. A tento nový, skvělý dárek v kombinaci s počasím vykouzlil geniální osvěžení. Studená zeleninová polévka gazpacho je ideální do horkých dnů. Nejenže osvěží a dodá kupu vitamínů, je také velmi jednoduchá a hlavně rychlá na přípravu. A myslím, že v těchto vedrech většina z nás nechce u linky postávat moc dlouho…

Masový vývar s celestýnskými nudlemi

Stěhování je věc náročná – jak na čas, tak na síly. A tak po stěhování pár dnů před Vánoci jsem nakonec na Silvestra ležela v posteli s parádním bacilem. Takhle špatně mi už dlouho nebylo a při druhé návštěvě pohotovosti jsem si vysloužila i antibiotika. Co tak slyším kolem sebe, podobných případů je ohromná spousta. Chce to klid, teplo a podpořit léčení i stravou. Ovoce, zeleninu, česnek, zázvor, med… a taky parádně silný vývar.

Odjakživa jsem milovala dědovy polévky, jako on je uměl málokdo. Nejvíc jsem se bála si dávat v restauracích vývary. Z domu jsem neznala umělou chuť masoxu a rozvařenou zeleninu v talíři. Děda vždy dělal vývar z kostí a masa, a při přípravě polévky do ní dával zeleninu čerstvou, nikdy ne tu uvařenou, která už svou chuť vývaru dodala. A tak, když už jsem vstala z postele a potřebovala se doléčit a trochu se dostat do běžného tempa, uvařila jsem si vývar.