Zákulisní návštěva Salon Restaurantu (Boscolo Prague)

Znáte tu situaci, kdy se vám hromadí v počítači spousty složek s novými a novými fotkami a vy je prostě nemáte čas zpracovat? Projít je, natož ani upravit. A pak prostě konečně čas trochu dovolí a vy s hrůzou zjistíte, že máte nafocený materiál už z února. Neznáte? Tak to vám gratuluji, protože přesně tohle se stalo mně. Pokud se vám navíc fotky nezdají (focení v přítmí se s nedostatečnou výbavou samozřejmě výrazně projeví), tak se chuť k jejich publikování zmenšuje.

Proto až dnes přináším jedinečný zážitek, který jsem měla možnost sdílet s Tomášem (www.foodissimo.eu) a s Terezou (http://www.vypecky.com/). Navštívili jsme Salon Restaurant hotelu Boscolo Prague, a to nejen jako hosté, kteří mají možnost ochutnat jídlo, ale samozřejmě jako foodbloggeři, kteří mohli s fotoaparátem v ruce sledovat přípravu jídla a podívat se tedy i do kuchyně. Salon Restaurant byl otevřen v nové podobě v zimě 2012 s cílem vytvořit tu restauraci, která bude odpovídat svému vzoru v Budapešti a která se bude soustředit na místní kuchyni.

Šéfkuchař Krisztian Pásztor nám tak přímo před očima vykostil a naplnil křepelku. Protože už mám za sebou vykosťování kuřete, s čistým svědomím říkám, že bych se do křepelky vážně jen tak nepustila. Na první pohled bylo jasné, že Krisztian má spoustu zkušeností a práce mu šla od ruky. Během chvíle byla křepelka vykostěná a naplněná žemlovým knedlíkem s kopřivami.

Následovala tak trochu zkratka – křepelka je totiž připravována metodou sous-vide, kdy se maso “vaří” ve vakuu při teplotě 50-70°C po několik hodin. Předem připravenou porci tak dodělali před námi – osmažili dozlatava a naporcovali.

Mezitím jsme měli možnost vidět výdej jiných porcí – no nezaujme na první pohled takováhle krásná kostička másla?

Křepelku doplnily marinované lišky.

Bylinky, okvětní lístky – vše nejčerstvější, jak jen mohlo být.

Náhled do menu – párování s vínem krásně fungovalo. Navíc nám bylo nabídnuto při návštěvě kuchyně i Rulandské šedé, a dle mého to bylo jedno z nejlepších, které jsem kdy ochutnala.

Ale to už jsme byli usazeni ke stolu a mohli křepelku konečně ochutnat. Očekávání se vyplnilo, maso bylo jemné, s lahodnou omáčkou. Víno k němu ladilo dokonale.

Na stole bylo také připravené domácí pečivo s bylinkovým máslem…

A třemi druhy soli. Vše skvělé už od pohledu a chuťově ještě lepší.

Pak už následoval dezert. Švestkový sorbet (přípravnu zmrzlin jsme také mohli vidět) se švestkou, makovou pěnou a makovou sušenkou.

A chutná tečka na závěr – dá-li se to tak nazvat, nugátová pralinka s malinou.

Návštěva Salon Restaurantu pro mě byla skvělým zážitkem – kdy jindy máte možnost se podívat pod pokličku restaurace pětihvězdičkového hotelu? Pod ruce jejího šéfkuchaře a celého týmu, který se na přípravě jídla podílí… Přemýšlím nad nejsilnějším momentem večera a i když jídlo bylo vynikající a nešlo mu nic vytknout, tak možná největší dojem udělala obsluha. A to konkrétně jeden její člen, kterého bohužel nedokáži jmenovat. Protože moje fotky nevyšly tak, jak bych si přála, odkážu vás k Tomášovi, kde zmíněného pána budete mít možnost vidět. Myslím, že on byl velmi výrazným článkem personálu, díky kterému jsme se cítili velmi příjemně. Takhle přirozená obsluha, skoro až říci “ze staré školy” se jen tak nalézt nedá. Není divu, že byl k ruce i samotnému Dalajlámovi.

Salon Restaurant zaujal nejen prostředím, ale i profesionalitou a přívětivostí celého personálu. Chtěla bych poděkovat veškerému osazenstvu hotelu Boscolo Prague, se kterým jsme měli možnost tento večer hovořit, za jejich ochotný přístup a skvělou péči. Také Heleně, za to, že nám takovouto možnost poskytla. A vám, které by tato malá recenze zaujala, návštěvu velmi doporučuji. Pokud budete chtít jedinečný zážitek v přijemném prostředí s bezchybnou obsluhou, neváhejte. Uvidíte, že to bude stát za to.

Poznámka: Zmiňovaný pán je restaurant supervisor a jmenuje se Jiří Männchen. O jeho zážitcích s Dalajlámou si můžete přečíst např. ZDE.