Moravské vdolky

Recept na tyhle úžasné vdolky (nebo, chcete-li, koláče) byl na blogu už neuvěřitelných šest let. Moravské vdolečky, jak jim taky můžete láskyplně říkat, má můj děda snad ze všeho sladkého prostě nejradši. Už ani nevím kolikrát jsem byla svědkem toho, jak má děda na něco chuť, a tak se jde pustit zrovna do těchto koláčů. Správně určitě chápete, že recept mám právě od něho. Já je zas tak často nedělám, z jedné dávky jich je poměrně dost, a pro dva lidi je jich pak neúnosně :))

Vdolky jsou ale skvělé, a hlavně dvojitě plněné – i když se na první pohled náplní liší, uvnitř každého koláče je vždy ještě tvaroh a i díky němu jsou dlouho vláčné. Recept s postupovými fotkami jsem přefotila a aktualizovala, protože si myslím, že si to tyhle prostě vdolky zaslouží.

Protože mě čeká výlet na plachtařské soustředění, kde se zrovna nachází můj muž, rozhodla jsem se do těchto vdolků pustit a to v dávce rovnou dvojnásobné. Ochotných strávníků tam bude doufám víc než dost, a já jsem aspoň rovnou mohla vyzkoušet nového obyvatele naší kuchyně.

Tím je robot Major Titanium, který na nějakou dobu nahradil mého milovaného robůtka kMixe. Oba jsou ze stejné rodiny (Kenwood) a tak snad ten menší bráška nebude tolik žárlit. Protože já jsem se znovu zamilovala!

Tenhle robot je totiž ještě bytelnější a má přímo ohromnou mísu. Není divu, že si s těstem z kila mouky poradil jedna báseň. Navíc pak ještě bylo v míse dostatek místa pro kynutí.

Suroviny:

Na těsto:

• 40 g droždí (jedna kostka)
• 1 lžička krupicového cukru
• 2 lžíce polohrubé mouky
• 250 ml mléka
• 100 g másla
• 100 g moučkového cukru
• 500 g polohrubé mouky
• špetka soli
• 1 vejce

Na náplň:

• 250 – 500 g tvarohu
• moučkový cukr
• vejce (pokud to není tvaroh z vaničky)
• povidla, marmeláda, čerstvé ovoce (jako borůvky)

Na drobenku a dokončení:

• 100 g moučkového cukru
• 100 g hrubé mouky
• 70 g másla
• vejce na potření

Postup:

Z mléka odebereme zhruba třetinu (od oka), kterou zahřejeme a nalijeme do mísy, ve které budeme zadělávat těsto. Přidáme lžičku cukru a rozdrobíme k němu droždí.

Do mísy přidáme také dvě lžíce mouky a metličkou tuto směs rozmícháme do hladka.

Mísu přikryjeme utěrkou a necháme v teple vzejít kvásek – v létě to jde jedna radost. Kvásek je během chvíle plný bublinek a nadýchaný jak polštářek.

Máslo rozehřejeme a nalijeme ho do zbytku studeného mléka.

Tuto směs přilijeme ke kvásku.

Přidáme moučkový cukr.

A také polohrubou mouku a vejce.

Připravíme si hnětací hák (anebo silné ruce). Těsto hněteme alespoň deset minut, aby bylo krásně hladké a elastické.

Pokud je třeba, přidáme ještě trochu mouky (já vždy přidávám, ale opatrně).

Uhnětené těsto vytvarujeme do bochánku a vrátíme do mísy. Tu přetáhneme potravinovou fólií a necháme těsto kynout, až minimálně zdvojnásobí svůj objem. Trvá to půlhodinu až hodinu, podle tepla v místnosti.

Mezitím, co těsto kyne, můžeme připravit náplně a ostatní náležitosti. Na drobenku smícháme v míse cukr, hrubou mouku a máslo a prsty zpracováváme tak dlouho, až máme drobivou směs.

Tvarohy vyklepneme do misky a osladíme podle chuti. Můžeme přidat i trochu citronové kůry nebo vanilkový extrakt pro ovonění.

Těsto mi v tom teple, které máme v létě doma, vykynulo snad za necelou půlhodinku…

Lžící odebereme kousek těsta.

Uděláme z něho placičku, na kterou naneseme zhruba lžičku tvarohu (podle plochy placky).

Okraje těsta k sobě seštípneme, abychom uzavřeli tvaroh uvnitř.

Bochánek s tvarohem dáme na plech vymazaný máslem nebo na pečící papír. Skleničkou nebo prsty uděláme uprostřed důlek, abychom mohli dále plnit.

Můžeme použít více druhů náplní, třeba znovu i ten tvaroh. Okraje těsta potřeme rozšlehaným vajíčkem.

A vdolečky posypeme drobenkou.

Ještě lépe se ale potírají nenaplněné, protože se nám mašlovačka nezašpiní náplní. Takže vdolky potřeme vajíčkem ještě před druhým plněním. Můžeme na ně dát čerstvé ovoce, třeba borůvky.

Také je posypeme drobenkou.

Já jsem k plnění tentokrát použila ještě višňový džem.

A také domácí hrušková povidla s kousky hrušek.

Vdolky pečeme při 180°C dozlatova (15 – 20 minut podle trouby).

Necháme je vychladnout a pak můžeme podávat. I když se musím přiznat, že jako dítě jsem je (stejně jako buchty) měla ráda ještě teplé. Jakmile šly vzít do ruky, už jsem se do nich pouštěla… A nelitovala jsem, i když jsem si kolikrát spálila jazyk o ještě horkou náplň a mamka mi pak nadávala, že mi bude špatně. (Špatně mi mimochodem nikdy nebylo :D )

A jaké máte vlastně nejraději? Tvarohové?

Nebo se vám víc líbí náplň v podobě čerstvých borůvek?

Hrušková povidla?

Nebo snad radši višňový džem?

Já mám asi ráda všechny. I když nejvíc mi vždy chutnaly ty, co byly menší.

A hrušková povidla v tuto chvíli asi lehce vítězí nad ostatními. Ale víte co? Opravdu jen lehce.

Nový obyvatel naší kuchyně si zase dnes připsal bod k dobru. Ať už budete mít dotazy nebo připomínky k samotnému receptu, nebo robotu Major Titanium, budu moc ráda za každý komentář. A pokud máte tip, na čem bych měla robota otestovat, sem s ním! Pokusím se vám zodpovědět vaše dotazy, případně se pokusím vyzkoušet, co byste chtěli :)