Červnová výzva se nesla v duchu sladkého, ořechového dezertu – baklavy. Neměla jsem moc času a nebylo mi moc dobře, takže jsem nehledala různé variace a obměny a celkem jsem se držela předepsaného receptu. Jediná důležitá změna bylo nahrazení části ořechů za sušené brusinky. Pro originální recept si můžete zběhnout SEM, a hotové baklavy jste už určitě museli vidět u Lucie i Cataliny.
Na to, že jsem si s těstem nehrála tak, jak by si zasluhovalo, má zásluhu nejen Codein, ale i moje lenost. I tak to kupodivu docela dobře vyšlo :D. Filo těsto jsem doma spáchala prvně a baklava s pistáciemi, mandlemi a brusinkami tak spatřila světlo světa.
Suroviny:
Těsto:
- 370 g hladké mouky
- špetka soli
- 210 ml vody
- 4 lžíce oleje
- lžička octa
Náplň:
- 170 g pistácií
- 200 g mandlí
- 100 g brusinek
- 2 lžičky skořice
- 30 g hnědého cukru
- špetka mletého nového koření
Sirup:
- 300 ml vody
- 300 ml medu
- 280 g cukru (určitě míííííň, i tak to stačí na cukrové koma)
- celá skořice
- citrusová kůra
- několik hřebíčků
+ ještě máslo mezi pláty těsta
Postup:
Všechny ingredience na těsto jsem smíchala v robotu a nechala ho vypracovat krásné, hladké těsto. Potřela jsem ho olejem a zabalené do folie nechala stát na kuchyňské lince asi dvě hodiny.
Mezitím jsem si připravila ořechy a brusinky, vše jsem nasekala a smíchala se skořicí, trochou hnědého cukru a novým kořením. Na sirup jsem smíchala med, vodu a cukr, skořici, hřebíček a citronovou kůru. Do této směsi jsem ještě kápla trochu brusinkového sirupu pro zvýraznění chuti. Směs jsem nechala na mírném ohni, aby se rozpustil cukr a pak jsem ji vařila asi 10 minut a přecedila.
Po odpočinutí těsta nastala teprve ta správná sranda. Ten malý bochánek roztáhnout na 18 placek. Tenkých. Že by se přes ně daly číst noviny. Tak to teda prosím ne :D.
Rozhodla jsem se s tím zas tolik nepatlat, použít dost mouky, jak zněla rada a nějak to prostě uválet :). Je to ale o nervy. Tím spíš, že kolem někdo pořád chodí a konverzace pak vypadá asi následovně:
- “A to se válí z toho tolik placek? A co s těma ořechama, ty tam budeš dávat?”
(následuje popis celé baklavy, přijde další člen rodiny:)
- “Ty to tu máš ještě pořád roztahaný? Co s tím vším budeš jako dělat?”
(opětovný popis receptu, po chvíli další:)
- “Doufám, že si to tady po sobě uklidíš!” (jo, fakt pochopitelný, v tu dobu je mouka snad úplně VŠUDE! (Deska, podlaha, kolem mě probíhající pes, já…) )
Zvážila jsem si těsto, po vydělení osmnácti mi vyšlo krásných 33,3333333… g na jednu placku. To se krásně naváží na váze co má minimální rozlišení 2 gramy! (Ne, tak vážně jsem to zas fakt nebrala.) Každopádně to byly dost malé kousky těsta a jsem ráda, že se povedly rozválet tak, jak se povedly. Pár se mi jich roztrhlo, ale dovnitř baklavy to nevadí, stačí jeden celkem ok navrch. Vyválené pláty je nejlepší odkládat na sebe, dostatečně pomoučněné, a mít je přikryté vlhkou utěrkou, aby těsto nevysychalo.
Formu, ve které se baklava pekla, jsem vymazala máslem a položila do ní první plát těsta. A pomazat/pocákat máslem. Těsto. Máslo. Těsto. Máslo. Těsto. Máslo. Těsto. (Ještě vás to baví číst? :D ) Máslo. A konečně změna, třetina ořechové směsi. Pak čtyři série těsto-máslo, ořechy, zase čtyři pláty těsta, zbytek ořechů a zbylé pláty. Baklava se pak rozkrájí, potře dost máslem a peče. Na 180°C 30 minut, pak se případně dokrojí, a zase třicet minut, až má pěknou barvu. Já jsem teda každý kousek na vrchu ještě ozdobila mandlí, pistácií a brusinkou.
Upečená baklava se ještě horká polije vychladlým sirupem. Ten se přes noc nasákne a máme tak ještě sladší, kalorickou bombu.
Bylo to dobré? Dá se říct, že jo, jen faaakt sladké. A ořechové. A kořeněné. A medové. Takže kdo takové věci nemusí, tak pro toho baklava rozhodně není.
9 comments
Veľký potlesk :D
Fotky sú profesionálne, podľa nich by to mohol zvládnuť každý (možno aj ja) veď použitie štrúdľového cesta je zbabelou voľbou ;oD
Věřím, že stačí opravdu malý kousek a denní dávka cukru je naplněna :-). I když vím, že baklava určitě není pro mě, tvoje poslední fotka mě tak navnadila, že bych si aspoň kousla!! Nádhera!!
Poslední fotka mi taky učarovala, ty ostatní jsou samozřejmě taky moc pěkné, ale ta poslední…dokonalá :D Moc se mi líbí, jak jsi jednotlivé kousky ozdobila – člověk hned ví, jaké chutě očekávat :) Mimochodem s tou moukou všude kolem jsem měla stejný problém (i když u mě to byl kukuřičný škrob) – židle, linka, stůl, koberec. lino, prostě fakt všude :D A adice brusinek zní skvěle – aspoň trochu stáhnou tu sladkost :))
Velmi povedené! Jako výzva zajímavé, už kvůli té technologii. ale pro mě přece jen moc sladké (podle zkušeností v Turecku). Ten náš tažený štrúdl s jablky mě přitahuje víc…
Dostala jsem se k Tobe na blog az ted a musim hnedka poradne chvalit. Baklava je krasna, povedena a je videt, ze jsi hezky pecliva (taky bych chtela byt). Ta posledni fotka je super! Ale byla to vyzva, co? :-)
Tý jo, ačkoli jsi byla na Codeinu, zvládla jsi baklavu bravurně. na mě je moc sladká, mastná a těžká, ale zvlášť tvá poslední úplně dokonalá fotka mě tak navnadila, že bych si alespoň malý kousek ochutnala. Brusinky určitě jemně stáhly sladkost téhle pochotuky a dodaly jí příjemný kyselkavý nádech. Já brusinky miluju a už kvůli nim bych alespoň malý kousek ochutnala. jsi šikulka!
Shira313: Díky :) Nejhorší to bylo na čas a ehm nepořádek v kuchyni :D
Pavla: Tak za to děkuju :D
Catalina: Díky mooooc :) Od tebe, když si vzpomenu na tvoje nádherný fotky, to moc potěší !
Vilemina: Jo, tak ten bych si právě teď ke kafi klidně dala… :)
Lucie: Jo, díky, jsem ráda, že jsem to nějak zvládla :D
Madla: Přesně, brusinky to trochu stáhly, a i když jsem cukru ubírala, stejně to bylo fakt dost sladké :)
baklavu som zvládol myslím dobre, ale…ale sa mi nepodarilo urobiť taký pekný lesklý povch finálu ako máte na fotke. Jednoducho sirup mi povrch baklavy rozmačil. ako na to? ďakujem za radu. Ľubo
Zdravim a dekuji za zaludny dotaz :) Popravde, netusim, myslim, ze byla hodne upecena, na vrchu do krupava, a nejsem si jista, jestli kdyz jsem tam nalila sirup, sahal az k te horni vrstve – spise ne, takze se nerozmocila. Ale baklavu jsem pekla jen jednou v ramci vyzvy, a zatim opakovat nehodlam, nejsem tedy zadna odbornice :)