Není nic lepšího, když se tak trochu nečekaně podaří setkání s bývalými spolužačkami. Kdy jindy si užijete posouvání talířů dokola stolu, aby každý mohl ochutnat vše? A kdy jindy si všichni snaží automaticky objednat jiná jídla, aby se toho ochutnalo co nejvíc?
Pokud nepatříte k podobně postiženým jedincům, asi si možná trochu klepete na čelo. Ale věřte mi, že takhle vznikají ty nejlepší zážitky v té nejlepší společnosti, jakou si člověk může přát. Původně jsme se sešly v jedné vyhlášené pardubické kavárně (no, nějak pořád nechápu, kde tento status vzala a ani tento večer ho podle mě ani zdaleka nezačala plnit). Po promyšlení situace a faktu, že by se hodilo něco k jídlu, jsme se zkusily vydat do Potrefené husy.
Jedna z objednávek byla na čaj z čerstvé máty s medem. Na stůl dorazila sympatická konvička s čerstvou mátou, citron a celá nádoba s medem (ještě, že nepřišla taková ta plastová mini vanička).
A domácí zázvorová limonáda. Měla vážně říz a džbánek s možností přelévání do sklenice byl super.
Co se týče nabídky jídel, neodolaly jsme zvěřinovým hodům. Daňčí kýta protkaná mrkví a slaninou na červeném víně s povidly a studenou cumberlandskou omáčkou, podávaná s domácím houskovým knedlíkem. Možná by k ní nebyla ani potřeba ta studená omáčka, ale i ta byla dobrá. Nasládlá omáčka vynikající, ale to je taky tím, že já tenhle druh omáček opravdu ráda :)
Guláš z jelení plece, podlévaný černým pivem, podávaný se špekovými knedlíčky a směsí z paprikové klobásky, hub a česneku. Prý maličko slanější, ale jinak chuťově bez chybičky.
A nakonec husí jatýrka s restovanou cibulí, rozpečenou ciabattou a salsou z čerstvých rajčat a bylinek. Když si vezmu, že dříve jsem játra nemohla ani cítit, tak po ochutnání tohohle jídla jsem si byla jistá, že bych neměla problém ho sníst celé.
Co je ale kromě jídel v restauraci to důležité? Nejprve prostředí – sice nás na první pohled zaujala možnost sedět na barových židličkách, ale po dotazu obsluhy, jestli chceme sedět v nekuřácké části, jsme kývly a byly usazeny mírně stranou. Občas se sice nějaký závan cigaretového kouře objevil, ale nebylo to tak strašné, jako to bývá v jiných restauracích.
Největší/nejlepší dojem v nás (nebo alespoň ve mně) z této návštěvy zanechala obsluha, která se v podobě milé mladé servírky objevovala u našeho stolu. Dokonce si všimla, že jsme si otočily talíře a zeptala se, jestli ochutnáváme, pobavila se s námi o pouštěné hudbě, zajímala se, jestli nám jídlo chutnalo… No prostě tak nějak si představuju příjemnou obsluhu, která se o své hosty stará. A to i když se blíží zavírací hodina podniku.
Potrefená husa nás velmi mile překvapila. Neplánovaná návštěva, úžasná společnost, zvěřinové hody s vynikajícím jídlem a skvělou obsluhou – co víc si přát? :)
2 comments
S dojmem z Potrefené Husy musím souhlasit. Já tedy pro změnu v Praze navštěvuji nejvíce jeden z podniků tohoto konceptu a přesně takhle si představuji péči o hosta. Po příchodu se vás ihned obsluha ujme, jídla z poledního menu jsou na stole téměř okamžitě po objednávce, na minutky se samozřejmě čeká, ale např. právě speciály ze Zvěřinových hodů stály opravdu za to. Domácí limonády jsou perfekt – já jedu na okurkové.:) Prostředí je čisté, vzdušné. O tom dělení prostoru na kuřácký a nekuřácký by se dalo debatovat – k tomu mám menší výhrady, ale je pravda, že to oproti jiným podnikům se nedá vytknout téměř nic. Zkrátka to tam sviští, jídlo je na velmi dobré úrovni, personál je usměvavý a komunikativní. Kéž by to do budoucna byl běžný standard.
Tak tu okurkovou budu muset vyzkoušet někdy příště, i když ji mám spíš spojenou s teplem :) Taky by mi nevadilo, kdyby to jinde vypadalo podobně :)