Někdy před rokem a pár dny navrch jsem mamince slíbila boží milosti. Když je ten masopust a tak… Jenže jakousi náhodou se stalo to, že se na ně prostě nedostalo. Takže když za mnou přišla letos, se smutnýma očima, že už je to rok, co jsem je slíbila, tak co jsem mohla dělat. Já vím, že už jsem prošvihla Popeleční středu a tudíž by teď mělo být to období půstu a podobně. Ale pokud jste na tom stejně jako já a sotva stíháte uvědomovat si, co je za den, tak moc dobře víte, že na nějaké datum se hrát nedá!
Boží milosti by se tedy samozřejmě měly dělat stejně jako koblihy v období masopustního veselí, předcházejícího velikonočnímu půstu. Ten tedy prosím máme od minulé středy, pokud byste ho chtěli dodržovat. Přiznám se, že sotva stíhám jíst tak nějak vyváženě (v souladu s online kurzem o lidské výživě), takže velikonoční půst mě prostě zase mine. Smůla, což. Ale pokud to máte podobně, tak si třeba ty boží milosti můžete taky udělat opožděně. Anebo si je schovejte na příští rok ;)
Pro recept jsem sáhla do České domácí kuchařky (díl II.) od Jitky Rákosníkové.
Suroviny:
- 250 g polohrubé mouky
- špetka soli
- 1 lžíce moučkového cukru
- 2 žloutky
- šťáva a kůra z jednoho citronu
- 2 lžíce rumu
- 2 a 1/2 lžíce zakysané smetany
- olej nebo sádlo (případně máslo) na smažení
- vanilkový cukr na obalení
Postup:
Mouku, sůl, lžíci moučkového cukru, žloutky, citron, rum a zakysanou smetanu dáme do mísy.
Zpracujeme hladké, tužší těsto, které necháme odpočinout v chladu – ideálně tak hodinku.
Těsto rozválíme na tenkou placku (cca 2 mm) a rozkrájíme dle fantazie.
Kousky ještě prokrojíme a pak smažíme ve vyšší vrstvě tuku. Nejlépe v sádle, ale pokud chcete, můžete například použít směs oleje a másla.
Nakonec ještě horké obalíme v moučkovém vanilkovém cukru a podáváme.
Jsou sladké, smažené, hříšné a právě proto můžou přijít v hnusném počasí vhod! ;)
8 comments
Asi po nich sáhnu příští týden, s prázdninami na Chalupech u strejdy, když se bude honit pusa na mlsno ;-). Nemusí kynout a jsou tím sympatické. Po koblihovém úspěchu jsem si myslela, že do popeleční středy je dám, ale v dnech pracovního procesu už opravdu nemívám náladu na náročnější vaření, pečení. V těhle únorově-pošmourně-depresivních dnech jsem ráda, že uklidím kuchyň.
Jo, uz at je poradne jaro, ze? :)
Boží milosti dělala vždycky babička. Já jsem dneska shodou okolností dala na blog koblížky a taky pozdě (co se masopustu týče).
Jeste, ze uz se to tak nedodrzuje :))
tohle vypada skvele! A pritom je to z uplne obycejnych surovin
Ano, je to klasika :)
Jsem ostuda ostudná, takže s velkým zpožděním chválím tvůj nový vzhled stránky. Moc se mi líbí :) A tvoje boží milosti určitě vyzkouším, protože se sestrou pořád pátráme po těch “správných” z dětství :D
Díky moc! Snad budou aspoň trochu podobné těm z dětství, přiblížit se těmhle vzpomínkám bývá dost těžké :)