… tedy abych byla úplně přesná, vlastně macarons s pistáciovou náplní. Protože skořápky jsou u těchto mini macarons zase jen z mandlí, i když drcenými pistáciemi můžete část mandlí nahradit a recept by měl fungovat úplně stejně. Tentokrát jsem se pustila do zkoušení o trochu jiného receptu, než běžně v poslední době používám. Tento poměr jsem našla na Instagramu u skvělého cukráře Antonia Bachoura už před dobou a konečně jsem se dostala k tomu ho otestovat. U mých makronek mě totiž občas trápily velké dutiny ve skořápkách a i když jim to moc na chuti neubíralo, chtěla jsem je prostě trochu vylepšit. A vypadá to, že to zafungovalo :)

Klasických macarons vyjde z tohohle cca 30 kousků, v případě mini makronek jich je zhruba 60. Plnila jsem je tentokrát ganache z bílé čokolády, ochucenou pistáciovou pastou, kterou jsem koupila v cukrářských potřebách. (Pokračování textu…)

Když jsem dala na Instagram a Facebook fotku moderní verze Kubánské dortu, měla úplně neuvěřitelný ohlas. Během jeho pečení jsem sice stihla udělat nějaké postupové fotky, nicméně před odevzdáním jsem fakt spěchala, takže hezkou finální fotku bohužel nemám. Říkala jsem si, že by se do toho dortu stejně nikdo jen tak doma nepouštěl… a ono ejhle. Ptali jste se po receptu a máte ho mít – musí stačit konečná fotka vyfocená v autě. Dort mám na klíně na tácu, kde je ještě namočená papírová utěrka, aby se po něm dort neklouzal :) (Pokračování textu…)

Když se mi minule celkem povedly citronové macarons, říkala jsem si, že teď už to prostě musí vycházet. A že je budu muset zkusit znovu. Utvrdily mě v tom i příchozí reakce o tom, že se povedly nejenom mně a já se radovala, že mám konečně funkční recept, který můžu opravdu předávat dál.

A tak jsem se rozhodla, že je zkusím zase, tentokrát ale z arašídů, aby je mohl jíst i můj Aleš, který je na mandle (obzvlášť tepelně zpracované) alergický. Namlela jsem je v mixéru a prosila přes jemné síto, aby v nich nebyly moc velké kousky. Slepila jsem je tentokrát rybízovým želé, které mám nachystané i na slepení lineckého cukroví. Přiznávám, že to bylo hlavně proto, že jsem neměla čas dělat krém, ale opravdu to bylo dohromady dobré. A nakonec jsem je ozdobila před podáváním sněhovými vločkami z fondánu, aby odrážely adventní období. (Pokračování textu…)

Po delší odmlce ve výzvách Odvážné kuchyně jsem se konečně znovu odhodlala. I když tentokrát přináším splnění výzvy pozdě, nemohla jsem jí odolat. Výzvou totiž byly macarons, které nachystaly Rachael a Korena.

For the month of October we got to take on one of many bakers‘ deepest, darkest kitchen nightmares : macarons. Our talented bakers Korena from Korena in the Kitchen and Rachael from pizzarossa made the intimidating task of mastering these French beauties a breeze.

(Pokračování textu…)

Možná jste už před dobou viděli na FB, že po příchodě nové trouby domů jsem se rozhodla vyzkoušet macarons. Přece jsem je už vymakala a povedly se mi krásně a tak. A když už budu u toho, zkusím i jiné než mandlové, když znám dva alergiky. Takže jsem se kromě klasických macarons pustila i do arašídových a kešu. (Pokračování textu…)

Tak mi to nedalo. Italský způsob přípravy macarons s horkým cukrovým sirupem prý plodí lepší výsledky, takže jsem to samozřejmě musela vyzkoušet. Nevýhodou oproti francouzským macarons je nutnost teploměru – cukrový sirup se totiž musí svařit na teplotu 118°C. A zašpiníte o maličko víc nádobí. (Pokračování textu…)

Když nastane příležitost, tak není čas váhat, ale je lepší se hned pustit do macarons. Protože se mi podařilo koupit naprosto nečekaně v cukrárně potravinářské gelové barvivo Wilton, tak jsem se pustila do červených a zelených macarons. Červené s jahodovým mascarpone a zelené s karamelovým krémem s pistáciemi. Tentokrát zase zaúčinkovala trouba/počasí/špatně naladění duchové kuchyně a macarons popraskaly víc jak minule. Nicméně stále držely tvar a chuťově je to samozřejmě nepoznamenalo.

(Pokračování textu…)

Macarons jsou pro mě rozhodně velkou výzvou. Bůhví kolik pokusů jsem už chtěla hodit do koše (pořád byly dobré, i když vypadaly hnusně), ale pořád jsem se nevzdávala. Vždycky jsem nakoupila další mleté mandle a šla do dalšího pokusu. A věřte, ono se to dokonce vyplácí. Neříkám, že jsem s poslední dávkou spokojená na 100%, ale rozhodně to má daleko od rozplizlého čehosi, co bylo buď rozblemcané, nebo moc křupalo. (Pokračování textu…)

Od té doby, kdy jsem poprvé uviděla všemi možnými barvami hrající macarons, jsem je toužila vyzkoušet. Nikdy jsem ještě neochutnala kupované, zato jsem četla, jak je všichni opěvují. Ovšem myšlenku je doma upéct doprovázelo jedno ohromné ALE – totiž jejich pověst. (Pokračování textu…)