Makové vdolky s domácí gulášovou polévkou

Když se řekne slovo vdolky, lidé z různých koutů republiky si představí různá jídla. Pro nás jsou vdolky klasické pečené bochánky, většinou sypané mákem, které se podávají k polévkám. K těm hutnějším, jako je hrachová, dršťková nebo třeba gulášová. Spolu s nimi pak tvoří naprosto plnohodnotné jídlo. Jinde si lidé ihned představí vdolky bavorské, jinde moravské, někde prý i frgály. A někde tyto naše klasické vdolky ani neznají.

Uvařila jsem domácí gulášovou polévku a k ní upekla tyhle vdolky – a lehce jsem jimi manžela zaskočila, protože v nich na první pohled viděl spíš makovky (loupáky). Podoba tu na první pohled je a i když je těsto lehce nasládlé, tak tolik sladké jako loupáky nejsou. Ale když od oběda ještě zbydou, namazané máslem jsou v doprovodu medu nebo marmelády ke kávě naprosto fantastické.

Moravské vdolky

Recept na tyhle úžasné vdolky (nebo, chcete-li, koláče) byl na blogu už neuvěřitelných šest let. Moravské vdolečky, jak jim taky můžete láskyplně říkat, má můj děda snad ze všeho sladkého prostě nejradši. Už ani nevím kolikrát jsem byla svědkem toho, jak má děda na něco chuť, a tak se jde pustit zrovna do těchto koláčů. Správně určitě chápete, že recept mám právě od něho. Já je zas tak často nedělám, z jedné dávky jich je poměrně dost, a pro dva lidi je jich pak neúnosně :))

Vdolky jsou ale skvělé, a hlavně dvojitě plněné – i když se na první pohled náplní liší, uvnitř každého koláče je vždy ještě tvaroh a i díky němu jsou dlouho vláčné. Recept s postupovými fotkami jsem přefotila a aktualizovala, protože si myslím, že si to tyhle prostě vdolky zaslouží.

Protože mě čeká výlet na plachtařské soustředění, kde se zrovna nachází můj muž, rozhodla jsem se do těchto vdolků pustit a to v dávce rovnou dvojnásobné. Ochotných strávníků tam bude doufám víc než dost, a já jsem aspoň rovnou mohla vyzkoušet nového obyvatele naší kuchyně.